Filmový večer

Když se řekne Študlov, hned se mi vybaví malý kostelíček, kulturák a několik dobrých důvodů proč nic neřešit nasednout do auta a vydat se na asi hodinovou cestu po klikatých silnicích. Jaké to jsou důvody, že neváhám ani vteřinu a prostě jedu? Jistě to není tím, že by u nás v děkanátu nebylo dostatek akcí. (Jelikož jsem animátor, tak nepíši skvělých akcí, aby to neznělo jako samochvála.) Študlov pro mě totiž představuje jakousi přidanou hodnotu. Mezi mladýma tohoto děkanátu mám řadu opravdových přátel, které vždy rád vidím a zároveň mám jistotu, že se jich tu v tomto vánočním čase hromada sejde. Také se mi libí nadšení a zápal zdejších mladých. A je roztomilé když mě, šohaja z krásného Slovácka každý oslovuje jako ogare a já ho opravuju, že nejsem ogar, ale šohaj. Cítím tak, že na tu akci patřím, že jsem alespoň na tu chvíli jedním z mladých tohoto děkanátu, že jsem vítaný host. Můžu vám říct, že je to opravdu skvělý pocit.

I když jsem byl na studentské ve Študlově teprve podruhé, z výše popsaných důvodů jsem se už od rána těšil na večer, abych mohl vyrazit. Navíc jsem byl domluvený i s dalšími přáteli že na studentskou dorazí. Dokonce jsem se těšil tak, že i když všude chodím na poslední chvíli, do Študlova jsem dorazil již půl hodiny přede mší. Zaparkoval jsem auto u kulturáku, kde již bylo patrné, že animátoři mají plné ruce práce s přípravami a přesunul jsem se do kostelíka. Ještě tam skoro nikdo nebyl, zaplul jsem do lavice, střelil rychlou modlitbu a už jsem po očku sledoval, kdo dorazí. Když bylo asi 15 minut do začátku mše, moji přátelé se začali scházet. Vyšli jsme před kostel a pustili se do rozhovorů co je u koho nového. Poté jsme se vrátili do kostela, kde za chviličku měla začít mše.  Tak jak to u studentských bývá, byl to velký zážitek, který nejde slovy ani popsat. Po mši jsme se přesunuli do kulturního domu, kde jsme propařili celou noc. Byl to opět nezapomenutelný zážitek. Jak je tedy patrné můj dlouhý příspěvek a neopakovatelný zážitek jde shrnout jen jedním slovem: SETKÁNÍ – setkání z živým Kristem, setkání s přáteli mými i Kristovými. Velké Pán Bůh zaplať všem animátorům a otcovi Františkovi za úsilí, které této akci věnovali.
Jaroslav Šiler (účastník z Kunovic)


Jako každý rok animátoři zorganizovali již tradiční párty, která vždy nese nějaký motiv. Loňský večer v kulturním době ve Študlově, jenž se uskutečnil 29. 11. 2015, nesl titul „filmová párty“.
Vše začalo příjezdem aut a příchodem jednotlivých filmových postav do kostela ve Študlově, kde se konala v 19:00 mše svatá. Mši každý určitě prožil jak jen to šlo, jelikož byla hezky nachystaná,otec měl velice poutavé kázání, doprovázela nás skvěle hrající schola a vše bylo tak nějak poutavé.
Po mši svaté se „filmové hvězdy“ přesunuly do místního už zábavou bouřícího kulturního domu. Po pár chvílích se na párty ukázala velice poutavá paní ve středních letech, byla vyšší, měla blonďaté vlasy, černé šaty po kolena a chlupaté nohy. Byl to totiž místní otec převlečený za Cruellu, kterému dělali animátoři 101 dalmatýnů. Vidět jsme mohli také doktora z Ordinace v růžové zahradě a jeho pacienta, Zora, agentku FBI, Macha a Šebestovou a další a další.
Všichni se dobře bavili, tančili, jedli, pili …
Akce se velice povedla a všem, co ji organizovali, co si ji užili, patří velký dík.
Patrik Čermák , Lenka Hrdličková (účastníci ze Zlína)